Překladatelku rozčílil e-mail – zapálila byt
Náš milý a velice zkušený kolega Nenad z partnerské překladatelské agentury v zahraničí zveřejnil zajímavý blogový příspěvek o tom, jak to u nich v překladatelské branži chodí. Občas je dobré se na věci podívat i z druhé strany, a protože je článek opravdu trefný a vtipný, rozhodli jsme se vám jej zprostředkovat i v češtině.
Původní článek v angličtině si můžete přečíst zde.
Nyní se pohodlně usaďte, přejeme příjemný a snad i obohacující čtenářský zážitek…
PŘEKLADATELKU ROZČÍLIL E-MAIL – ZAPÁLILA BYT
Tento příběh je smyšlený. Jména, postavy, názvy společností, místa, události a zápletky jsou buď výplodem autorovy fantazie, nebo jsou použity ve smyšlených souvislostech. Jakákoli podobnost se skutečnými žijícími či nežijícími osobami a se skutečnými událostmi je čistě náhodná.
„NA JAKÉKOLI SHODY OKOLNOSTÍ POHLÍŽEL VŽDY S KRAJNÍ NEDŮVĚROU.“
– Dan Brown, Šifra mistra Leonarda
Byl nedělní večer a právě odbila desátá hodina. Projektový manažer před chvíli odeslal e-mail překladatelce a požádal ji, aby do pondělí odpoledne přeložila text o délce 1 500 slov. E-mail byl napsán formálně a poměrně stručně.
Když se objevil v její e-mailové schránce, rozčílila se. Její první myšlenka byla: „Co si ksakru ten projekťák myslí? Že v neděli v deset večer čtu maily? A ještě k tomu pošle takový krátký text, za který stejně dostanu jen pár korun?? Nemůžou mi ty agentury dát o víkendu pokoj?“
Její druhá myšlenka byla: „Jak může někdo udělat něco tak hrozného? Takhle ničit svět! S každým takovýmhle e-mailem umře jeden jednorožec… a kdo by neměl rád jednorožce?“ Rozčílená překladatelka si zrovna hrála se zapalovačem, kterým před chvilkou zapalovala svíčky kolem vany (ta už ji teď vůbec nezajímala).
Položila ho vedle hromady vytištěných dokumentů, do nichž se chystala začíst. Oheň se rychle rozhořel. Od papírů, přes závěsy, až k dřevěným okenním rámům. Brzy byl celý byt v plamenech. V tichu noci se rozezněly sirény, lidé byli evakuováni, celý blok musel být na několik hodin uzavřen a neštěstí bylo na světě.
Někteří překladatelé svoji kolegyni určitě chápou. Dostávají chladné a formální e-maily, cítí se být nedoceněni a mají pocit, že se jim nedostává zasloužené pozornosti. Zadavatelé pracující v překladatelských agenturách jim často připadají nepříjemní a někdy až neslušní.
Ale každá mince má dvě strany, že?
Na tom se všichni shodneme. Pokud jste projektový manažer, pravděpodobně moc dobře víte, jak se na věc dívají překladatelé.
Pojďme se však nyní – pro představu překladatelů – podívat, jak to vypadá, když projektový manažer dostane od klienta objednávku na překlad 1 500 slov do několika cílových jazyků. Samozřejmě ji chce vyhotovit co nejrychleji.
Předpokládejme, že se jedná o nadnárodní společnost, která nemá lokalizační oddělení. Někteří klienti ho samozřejmě mají, ale mnozí ne. Chtějí mít jednoho dodavatele, který jim zprostředkuje překlad nejen do jednoho, ale třeba do 15 nebo dokonce 50 jazyků. Nemají čas něco řešit se 40 smluvními partnery ani komunikovat se stovkami překladatelů. Důvěřují jednomu z „velkých hráčů“, tedy společnosti, kterou zastupuje váš projektový manažer. Tento projektový manažer může obdržet e-mail, ve kterém stojí:
„Katko, tady je text, který potřebujeme přeložit do obvyklých jazyků. Musíme to mít do středy, díky!“
Tento text může znamenat cokoliv (a často bývá v neobvyklých formátech). Výraz tady může odkazovat na interní systém, ve kterém klient ukládá data, nebo dokument ve Wordu, soubor uložený na FTP serveru nebo přílohu v e-mailu. Klient potřebuje překlad do svých 50 cílových jazyků do tří dnů. K tomu ještě napíše „Za celou objednávku vám zaplatíme 45 000 dolarů“.
Projektový manažer, který tuhle zprávu dostane, ví, že klient používá pro překlady minimálně čtyři programy. Má také tři různé systémy pro tvorbu obsahu, do kterých je třeba získat přístup. Navíc klient chce ještě zpracování k tisku, předtiskovou korekturu a možná taky vytvoření zvukové nahrávky pro sluchově postižené. Aby toho nebylo málo, je také třeba, aby projektový manažer zkontroloval správnost překladů z geopolitického hlediska… Připomeňme si historku o uvedení Chevroletu NoVa na španělský trh. Háček je v tom, že „NoVa“ ve španělštině znamená „nejede“ či něco v tomto smyslu. Jak říkám, je to sice jen historka, ale i tak je to dobrý příklad.
A teď můžeme začít!
Zkuste se vžít do kůže projektového manažera, který ze sebe musí vyždímat to nejlepší: Někdo musí dostat veškeré zdrojové materiály z poskytnutých úložišť, aby je mohl nahrát do (vhodného) CAT nástroje, provést analýzu s tunami překladových pamětí a ještě získat schválení od odpovědných manažerů. Většinou těch manažerů není mnoho, ale často více než jeden.
Pak je ještě třeba oslovit pečlivě vybrané, kompetentní překladatele nebo překladatelské agentury pro jednotlivé jazykové kombinace, korektory (99 % překladatelů potřebuje kvalitní korektory) a ještě k tomu lidi, kteří se postarají o předtiskovou přípravu. Samozřejmě je nutné to všechno dobře naplánovat.
První překladatel zakázku přijme, ale pak onemocní nebo se podívá, co se po něm chce, a změní názor nebo se mu doma zrovna narodí štěňata nebo měly jeho děti zrovna špatný den ve škole nebo byl nový román Margaret Atwoodové zajímavější než práce, a tak prostě zapomněl… nebo jeho papoušek právě dostal rýmu.
Vy, projektový manažer, jste tím pádem v háji, protože se všechno opozdí. Nemůžete klientovi dodat jen 49 překladů a ten padesátý poslat se zpožděním. Musíte dodat všech 50 najednou. Takže to vypadá, že nic nestihnete, a ještě k tomu myslíte na to, že klient chce v sobotu v jednu ráno uvést na trh nový produkt, na který vynaložil miliony dolarů, ale pokud mu nepošlete všech 50 překladů, jeho plán ztroskotá. A to všechno kvůli papouškovi, kterému teče z nosu.
Pak se stane zázrak a vy hluboko v seznamu kontaktů vyhrabete překladatelku, která je výborná a zná daný obor. Neumí ale pracovat v MemoQu, Tradosu, Acrossu, Passolu, Lingoteku, SmartCatu a ani ve WordBee nebo WordFastu, takže zdvořile odmítne. Pracuje pouze v Memsource (což je samozřejmě skvělý software, ale tentokrát by se vám hodilo něco jiného).
To už máte chuť si vytrhat všechny vlasy. Zkusíte vyexportovat data do použitelného XLIFF souboru, který by šel nahrát do Memsource, s nímž překladatelka pracuje, ale kvůli problémům s kompatibilitou, verzí programu nebo obojímu to tak úplně dobře nefunguje.
Rozhodnete se tedy problematické části z CAT nástroje vytáhnout a poslat je překladatelce e-mailem. Když je vkládáte do e-mailu, ještě se modlíte, aby bylo v pořádku kódování a správně se zobrazovaly všechny speciální znaky. Doufáte, že nějak přijdete na to, kam ty přeložené věty vložit, ale vtom si vzpomenete, že si překladatelka účtuje minimální sazbu 30 euro za každou zakázku čili i za každý takový e-mail. To je nad váš rozpočet, takže musíte získat souhlas od nadřízeného projektového manažera, který potřebuje souhlas od svého nadřízeného a ten zase od projektového manažera zákazníka, který ho nemůže dát bez souhlasu svého šéfa… a to máte jen JEDEN jazyk. Na stole máte 49 dalších. Pokud máte štěstí, vaše je jenom půlka. Druhou má na starosti váš neschopný kolega, který je ale „nejhodnější člověk na světě“.
Když konečně obdržíte hotový překlad, potřebujete někoho na korekturu. Musíte zorganizovat tým, který celou brožuru zkompletuje, a někdo vám musí pomoci i s názvem, aby bylo jasné, že „Nej_brožura_ES-ES“ není překlad do estonštiny, ale španělštiny. Ano, je to hloupý příklad, ale zkuste mi bez hledání na internetu říct, která ze zkratek LV a LT patří Litvě a která Lotyšsku. Já to teda nevím. A to nemusíme vůbec mluvit o slovenštině a slovinštině a o tom, že někteří zákazníci nemají problém označit oba jazyky chybně jako SL.
Podařilo se vám nemožné! Uff!
Teď je třeba říci klientovi, že máte hotovo. Ten vám ale obratem oznámí, že marketingové oddělení v textu změnilo tři věty a teď je třeba to všechno opravit. Tady máte dalších 40 000 dolarů, termín se posunul ze sobotního brzkého rána na nedělní poledne, a to ještě můžete být rádi, že vás neženou k soudu, protože se část originálu objevila na internetu – jeden z překladatelů poprosil o pomoc s překladem kolegy ve veřejné skupině na Facebooku.
Takže jste zase na startu. Analyzování souborů, shánění lidí, pozor na minimální sazby, schvalování, počítání slov a zaručeně se do toho zase přimotá ten papoušek s rýmou. Znovu. A znovu.
TOHLE je příklad toho, čím poskytovatel jazykových služeb prochází. Alespoň tedy projektoví manažeři. Samozřejmě je toho víc. Něco je příjemnější (večeře s klientem v lepší restauraci), něco horší (hádky, neshody a vysvětlování, proč jste lepší než strojový překlad).
Tohle je denní chléb projektových manažerů bez ohledu na to, zda se jedná o překlad pár stránek nebo tlusté brožury. A to je náš příklad ještě hodně zjednodušený.
Sečteno a podtrženo, na vině jsou giganti jako „Mega software, s.r.o.“ nebo „Nej technologie, a.s.“, kteří nechtějí zaměstnávat 600 000 freelancerů, ale raději si zaplatí tři velké agentury (nikdo doopravdy neví, s kolika agenturami spolupracují, ale všechny tyhle obrovské společnosti mají pořád pocit, že i když spolupracují třeba jen se třemi agenturami, je to stejně pořád moc).
A pozor, ještě jsme nemluvili o stylistických příručkách pro vytváření firemní dokumentace, terminologii, kontrole kvality a zpětné vazbě pro překladatele. Opravdu jen velmi stručně jsme si vysvětlili, že se překlady dělají ve Wordu, Excelu, Passolu, Acrossu nebo Tradosu, ale pak je také třeba nahrát je na klientův server. Věřte, že během tohoto procesu existuje nekonečné množství věcí, které se mohou pokazit. K tomu si ještě přičtěte různá časová pásma a roztočí se vám hlava…
Ale ne vždy to je takhle. Ve skutečnosti je to jen jeden z mnoha scénářů. Zní to možná trochu složitě, ale ve světě jazykových služeb to není nic neobvyklého. Takovými věcmi se zabýváme každý den. Existuje nespočet scénářů.
Takže pokud jste překladatel či překladatelka na volné noze a váš projektový manažer vám posílá přátelské e-maily, dobře připravené projektové balíčky v CAT nástrojích nebo třeba jen jednoduché dokumenty ve Wordu, važte si toho a pamatujte na to, že zakázky mívají i stinnou stránku, před kterou vás projektový manažer obvykle chrání.
A teď mi tedy ještě jednou povězte o tom, jak nesnášíte překladatelské agentury, které zajímá jenom to, jak vás oškubat a které si vydělávají třikrát víc než vy jenom tím, že přeposílají dokumenty sem a tam.
