Ukrajinština. Z řeči venkovanů státní jazyk

Přestože je Praha od Kyjeva vzdálená asi 16 hodin jízdy autem, vlivem politické situace jsou si dnes Češi a Ukrajinci blíž než kdy dřív. Ukrajinštinu slyšíme několikrát denně. Na ulici, v obchodě, v parku…

Jen málokdo přitom tuší, kolik úsilí museli Ukrajinci vynaložit, aby se z jejich mateřského jazyka stala suverénní řeč, která obstojí v konkurenci. Zejména na domácí půdě to nikdy neměla jednoduché. Přečtěte si proč.

Ukrajinština je jediným úředním jazykem na Ukrajině a jazykem ukrajinských menšin v mnoha zemích, zároveň je to jeden z nejrozšířenějších jazyků na světě. Kdybychom chtěli sečíst všechny rodilé mluvčí, dopočítáme se někam k 40–45 milionům. Mezi slovanskými jazyky jí podle počtu mluvčích náleží druhé místo. Hned za ruštinou.

Patří do skupiny indoevropských jazyků a specifické genetické rysy ji řadí mezi východoslovanské jazyky společně s ruštinou a běloruštinou. Všechny tyto jazyky používají ke svému zápisu různé varianty cyrilice.

Slovanský jazyk s mnoha nářečími

Teorie o jejím původu se různí. Podle ruského filologa A. Šachmatova se ukrajinština vyvinula z tzv. společného východoslovanského jazyka, kterým se ve středověku mluvilo v oblasti Kyjevské Rusi. Jeho ukrajinský kolega J. V. Ševeljov je naopak názoru, že se ukrajinština vyvinula přímo z praslovanštiny.

Dnešní ukrajinština je samostatný slovanský jazyk se svými specifiky i originalitou, bývaly však doby, kdy byla označována za maloruštinu, rusínštinu nebo přímo ruštinu. Stejně jako má mnoho mluvčích, má i mnoho nářečních a sociálních variant. Tou nejvýraznější je tzv. suržyk – nářečí, vycházející z ukrajinštiny a ruštiny.

Po lingvistické stránce si je ukrajinština nejvíce podobná s běloruštinou, polštinou a slovenštinou. Častý předpoklad, že dříve narozeným usnadní komunikaci s ukrajinskými mluvčími základy ruštiny, je poněkud lichý, podobnost mezi ukrajinštinou a ruštinou není totiž tak výrazná, jak si řada lidí myslí.

Každodenní boj o prestiž

Ukrajina, druhý největší evropský stát, dlouhá léta spadala pod nadvládu různých jiných zemí, což se do formování ukrajinského jazyka promítlo. Své místo na slunci si ukrajinština musela pracně vydobýt, po staletí totiž bojovala s nálepkou „nízkého selského jazyka“. To, že je dnes na Ukrajině jediným oficiálním státním jazykem, není až taková samozřejmost, jak by se optikou Středoevropanů mohlo zdát. Je to výsledek mnohaletého úsilí, politických kompromisů, předvolebních slibů…

Přestože ji za mateřský jazyk dnes považují dvě třetiny Ukrajinců, zbylá třetina místních, především z Donbasu, Krymu a Luhanské oblasti stále upřednostňuje ruštinu. V centrální a západní Ukrajině je ukrajinština každopádně jazyk číslo jedna. Status oficiálního jazyka má i v moldavském Podněstří a v hrstce obcí srbské Vojvodiny. Přirozeně je také jazykem ukrajinských menšin na Slovensku, v Polsku a také u nás.

Pod ochrannými křídly zákonů

Dnešní pozice ukrajinštiny na Ukrajině je výsledkem mnohaletého „boje“ o prestiž. Její nedostatečná významnost se v minulosti často projevovala tzv. přepínáním jazykových kódů. Co přesně to znamená? Objevil-li se poblíž ukrajinského mluvčího Rus nebo Ruska, přešly ukrajinsky hovořící osoby automaticky na ruštinu. Podle průzkumů reagovalo až 90 procent Ukrajinců na rusky mluvící osoby rusky. Nutno dodat, že téma „ruština versus ukrajinština“ je na Ukrajině dlouhodobě ožehavé.

Jazykovou situaci v zemi nakonec vyřešil parlament. Nejvyšší rada Ukrajiny v roce 2017 přijala zákon výrazně omezující užívání ruštiny v ukrajinské celostátní, místní i regionální televizi ve prospěch ukrajinštiny. V dubnu 2019 pak ukrajinský parlament schválil zákon „O zajištění fungování ukrajinštiny jako státního jazyka“. Podle tohoto zákona musí ukrajinštinu vedle úředních osob jako poslanců, diplomatů, soudců nebo učitelů ovládat také lékaři ze státních zdravotnických zařízení. Podobně je na tom armáda, policie nebo soudnictví. Povinné je také užívání ukrajinštiny ve školách všech stupňů. 

Ukrajinština versus čeština

Přestože jsou čeština i ukrajinština slovanské jazyky – jeden západoslovanský, druhý východoslovanský – zejména kvůli odlišnému písmu, kdy proti sobě stojí latinka a cyrilice, není zdolání jazyková bariéry úplně jednoduché.

Oba jazyky vedle sebe kráčí po staletí dějinami. Zdánlivých maličkostí i stěžejních momentů, které se podepsaly na tom, jak dnes vypadají, přinesla historie bezpočet. Z kronik víme, že kontakt mezi Čechy a Ukrajinci existoval už v době Velkomoravské říše a Kyjevské Rusi. V nejstarší staroruské kronice, Nestorově letopisu, najdeme záznam, že „kyjevský kníže Vladimír žil v míru a přátelství s českým knížetem Oldřichem“ – kdo by to byl řekl, že?

Pak je tu pražská Karlova univerzita. Právě díky ní se ukrajinským studentům v roce 1348 otevřela brána ke vzdělání. Cestu na Ukrajinu si od nás našla husitská literatura i samotný „kult“ Mistra Jana Husa, který se dokonce objevil v poemě Tarase Ševčenka z roku 1845, což je důležité zejména proto, že jde o stejného autora, který je považován za tvůrce současné spisovné ukrajinštiny.

Oboustranný vliv literatury i politiky

Pozitivně se ve vztahu obou zemí odrazila činnost humanistů Jana Blahoslava a J. A. Komenského. Později to byla zase jazyková díla Dobrovského, která podstatně přispěla ke vzniku gramatik ukrajinštiny. F. L. Čelakovský, básník národního obrození, si mezi prvními osvojil ukrajinský jazyk a část jeho tvorby se dočkala překladu. Opačně se do českého prostředí dostávala tvorba z Ukrajiny, a to díla Borovykovského, Kostomarova nebo třeba Metlynského.

Jen těžko lze předpokládat, že by zcela bez vlivu na ukrajinštinu zůstala emigrace Čechů v polovině 19. století na Ukrajinu nebo připojení Podkarpatské Rusi k tehdejší Československé republice ve 20. letech 20. století. Nelze nezmínit ani prezidenta T. G. Masaryka, který v ukrajinském Kyjevě strávil víc času než kterýkoli z jeho následovníků v československém či českém prezidentském úřadě.

Cesta k nalezení společné řeči

Jazyková teorie je jedna věc, v situaci, kdy se ale potřebujete co nejrychleji a nejlépe s ukrajinskými mluvčími dorozumět, vám moc nepomůže. Co dělat, abyste se s novými sousedy, kolegy či spolubydlícími co nejefektivněji domluvili? Máme pro vás 3 tipy.

1. Vůbec nejjednodušší řešení je Google překladač, který nabízí v desktopové i mobilní verzi možnost rozpoznání hlasu. Na úrovni základní komunikace je to mnohem jednodušší než psát věty do překladače a ukazovat druhé straně ukrajinský překlad. Aby mohla protistrana odpovědět, navíc nemusíte přepínat klávesnici do cyrilice.
2. Druhá možnost je překladač CUBBITT – nástroj, na jehož vzniku naše firma spolupracovala. O co jde? Pražští lingvisté vyvinuli v rekordně krátkém čase automatický překladač mezi ukrajinštinou a češtinou, který je údajně lepší než Google Translate a je bezplatný. Výborný je pro překlad e-mailů, zpráv a různých dokumentů. Po obsahové stránce jsou překlady, které vytváří, kvalitní, nemáte-li k ruce překladatele, určitě vám tento software udělá dobrou službu. Pokud vás zajímají podrobnosti, detailně se Cubbittu věnujeme v dřívějších článcích.
3. A konečně: naše agentura České překlady je připravena vám kdykoliv pomoci. Loni jsme pro své klienty přeložili přes 26 milionů slov a přetlumočili více než 600 hodin. Jsme tu pro vás, tak se na nás nebojte obrátit.

Chci teď hned zjistit
cenu překladu.

Komentáře