Typy tlumočení
Občas si naši klienti pletou tlumočení a překlad. Pro laika to může působit podobně, ale termíny není radno zaměňovat, ve skutečnosti si tyto činnosti nejsou tak podobné, jak by se mohlo zdát.
Ostatně i sebelepší překladatelé nemusí nutně být tlumočníci a platí to i naopak. Spousta tlumočníků se specializuje výhradně na tlumočení a překládá jen zřídka.
První, co se u nás zákazník o tlumočení dozví, je cena. Je to bohužel nutné. Někomu, kdo tlumočení zajišťuje poprvé v životě, může připadat cena přemrštěně vysoká, ostatně i za krátká a prostá tlumočení jsou nejnižší sazby obvykle v řádech několika tisíc korun. Čím náročnější tlumočení je pak potřeba, tím vyšší cena bude. Klienti, kteří tlumočení již viděli v praxi, se ceně již nediví, vědí totiž, o jak náročnou disciplínu se jedná.
Tlumočení je více druhů, dle typu se dělí na konsekutivní a simultánní. Kvalita výsledku ovšem nezáleží pouze na schopnostech tlumočníka, výraznou roli hraje také spolupráce klienta.
U většiny typů tlumočení (až na výjimky, které mají jasně daný průběh, například svatby či některá jednání s úřady) vyžadujeme od klienta podklady. Zde se jedná o prakticky jakékoliv dokumenty, ze kterých může tlumočník načerpat terminologii, udělat si jasnou představu, o čem se bude hovořit, a vytvořit si slovníček, který bude při tlumočení používat. Můžou to být relevantní smlouvy, webové stránky, prezentace, katalogy a ideálně co nejvíce a v obou jazycích, protože většina společností, zejména mezinárodních, má vlastní specifickou terminologii, která nemusí odpovídat přesnému překladu daných výrazů.
I zde platí, že čím složitější a specifičtější je terminologie, tím delší a náročnější bude příprava, která se samozřejmě odráží na ceně. Ta může trvat spousty hodin i několik dnů před tlumočením samotným, a přitom se jedná činnost, kterou klient vůbec nevnímá. Představa, kterou mají někteří zákazníci, že tlumočník znalý například lékařské terminologie může kdykoliv odtlumočit jakoukoliv lékařskou besedu, je zcela mylná. Tlumočníci se musí vzdělávat neustále a často i opakovaně v jednotlivých oborech, obnovovat své znalosti a prohlubovat je.
Proberme si tedy jednotlivé typy tlumočení.
Ať už se jedná o soudní či nesoudní tlumočení, průběh je o něco prostší než u simultánního a cena je tedy nižší. Tlumočník vždy nejprve vyslechne větu či část rozhovoru, a následně ji přetlumočí do požadovaného jazyka. Průběh je tedy pomalejší než u simultánního. Je vhodný pro menší počet posluchačů, respektive řečníků, tedy pro nejrůznější jednání s úřady či partnery, schůze apod.
Vůbec první simultánní tlumočení proběhlo v roce 1945 při Norimberských procesech. Jedna z tlumočnic vypověděla, že se po návratu cítila o 10 let starší. Simultánní tlumočení není pro každého, jedná se o nesmírně náročnou činnost. Jen si to představte – zároveň poslouchat a ve stejném čase tlumočit do jiného jazyka to, co zrovna slyšíte. Přitom dávat pozor na terminologii, na řečníky a hledat vhodné formulace informací, které slyšíte. Že si to nedokážete ani představit? Disciplína je to natolik náročná, že je třeba minimálně dvou tlumočníků, kteří se střídají asi po 20 minutách. Že tlumočníci musí používat jednotnou terminologii asi není třeba dodávat.
Simultánní tlumočení se již neobejde bez speciální techniky. Zpravidla se jedná o mikrofony pro řečníky a sluchátka pro posluchače. Vše to vede do tlumočnické kabiny, ve které sedí oba tlumočníci, odstíněni od okolních zvuků, a záznam z mikrofonu, který jim vede do sluchátek, okamžitě tlumočí do svých mikrofonů, které vedou do sluchátek posluchačů. Správně soudíte, že tento typ tlumočení se hodí pro velké akce – konference, prezentace a další. Počet tlumočníků, náročnost přípravy i samotného tlumočení a tlumočnická technika pak náklady na den tlumočení posouvají do řádů desítek tisíc.
Speciální podkategorií je takzvaná šušotáž (z francouzského „chuchotage“, tedy „šeptání“). Jedná se také o simultánní tlumočení, to je určeno však pro jednoho, maximálně dva posluchače. Třeba v případě, že většina posluchačů kromě jednoho rozumí jazyku, ve kterém je přednáška prezentována. Nemá význam všechny ostatní zatěžovat tlumočením, simultánním či konsekutivním. Tlumočník se nachází vedle posluchače a tlumočí šeptem vše, co je prezentováno, případně pak tlumočí ostatním jeho připomínky nebo otázky. Vzhledem k tomu, že se obvykle používá jeden tlumočník namísto dvou, tento typ tlumočení lze využít spíše na kratší dobu souvislého tlumočení či na vícero kratších.
Dobrý tlumočník se nevrhne střemhlav do oboru, ve kterém se necítí jistě nebo ke kterému nemá dostatek podkladů, ovlivnilo by to kvalitu výsledku a tím pádem jeho jméno, které ho živí. To ovšem neznamená, že někdo jiný tak nemůže učinit. Úkolem agentury není sehnat tlumočníka, ale sehnat skutečně dobrého tlumočníka, po jehož výkonu již budete chápat, za co jste zaplatili.
