Polština. Jazyk našeho severního souseda

Polsky se domluvíte nejen v Polsku, ale i všude tam, kde žijí polské menšiny. Se 40 tisíci lidmi v ČR, dále na Slovensku, ve Velké Británii, kde je mimochodem polština druhým nejpoužívanějším jazykem, na některých místech Německa a Rumunska, v Izraeli, USA, Kanadě…

Polština je ve světě slyšet. Chcete jí také porozumět?

Polština patří do indoevropské jazykové skupiny a do podskupiny západoslovanských jazyků společně s češtinou, slovenštinou, kašubštinou, dolní a horní lužickou srbštinou a zaniklou polabštinou.

Aktivně ji používá přibližně 50 milionů lidí na celém světě a nejméně 10 milionů lidí jí pasivně rozumí. Co se týká počtu uživatelů, mezi slovanskými jazyky jí patří druhé místo.

Ke svému zápisu používá polština latinku a její abeceda se skládá z 32 písmen. Podobně jako čeština je polština ohebný jazyk – zná skloňování i časování.

Univerzitní obor, který zastřešuje studium polštiny, se nazývá polonistika.

Polsko jako sympatický soused

Polština je jazyk, který se nám, Čechům, učí snadno, zejména díky společnému jazykovému základu a geografické poloze. Naše společná hranice měří skoro 800 kilometrů a díky Schengenské smlouvě ji lze kdekoliv bez kontroly přejít. Přejít do země, kterou, jak ukázal nedávný průzkum veřejného mínění, mají Češi čím dál radši – alespoň tedy podle sociologů.

Když totiž na konci roku 2021 Centrum pro výzkum veřejného mínění položilo Čechům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země, na hodnoticí škále 1–5, kde 1 znamená „velmi sympatická“, uvedly téměř dvě třetiny respondentů u Polska hodnotu 1 či 2. Společně s Maďarskem tak Polsko zaznamenalo od roku 2017 nejvyšší nárůst sympatií. Řekli byste to?

Stejná slova s jiným významem

Někteří jazykovědci zabývající se polštinou a její kulturou, tzv. polonisté, tvrdí, že k aktivnímu používání polštiny stačí znát zhruba 1 200 nefrekventovanějších slov. Odhaduje se, že průměrný Polák aktivně ovládá asi 30 000 slov a pasivně rozumí přibližně 100 0000 slov, sám je však většinou nepoužívá.

A když jsme u těch slov… čeština s polštinou má řadu výrazů, které sice stejně znějí, ale mají zcela odlišný význam. Jsou to vlastně docela zákeřná slovíčka, která nás nutí mít se pořád na pozoru.

Zde je několik příkladů jazykové nevyzpytatelnosti:

• Česky znamená „karavan“ obytný vůz. Polský „karawan“ je vůz pohřební.
• „Sklep“. Česky je to jasné. Polsky to znamená „obchod“.
• Polsky se řekne „duben“ „kwiecień“ a „květen“ „maj“.
• „Silnice“ se polsky řekne „droga“. „Droga“ je polsky „narkotyki“.
• „Borůvky“ se polsky řeknou „jagody“. Napadlo by vás to?
• Mluví-li Polák o „starém chlebu“, použije výraz „czerstwy chleb“.
• „Vůně“ se polsky řekne „zapach“. „Zápach“ je polsky „smród“.

Tak se nenechejte nachytat a potřebujete-li pomoc s profesionálním překladem z češtiny do polštiny nebo opačně, kontaktujte nás. Se slovy to umíme.

Komentáře