Kuriózní? Vtipné? Skvělá inspirace? Vánoční zvyky umí být opravdu rozmanité.

Jak se stát na Vánoce králem a co zaručí štěstí a hojnost na celý příští rok? A proč Španělé umisťují do betlému vyprazdňujícího se panáčka?

Jazyky jsou naše vášeň, k nim ale neodmyslitelně patří i kultura a zvyky daných zemí. Přijměte proto naši vánoční pozvánku na cestu kolem světa, třeba se dobře pobavíte, rozhodně se něco dozvíte a možná vás i něco inspiruje.


Ježíšek, Mikuláš, Santa Claus, anděl, Tři králové, to jsou nejpopulárnější postavy, které nosí dárky v různých koutech světa. A kdo myslíte, že drží první místo v popularitě? Ano, je to Santa Claus. Jeho jméno vzniklo z holandského pojmenování pro svatého Nicholase (Mikuláše), Sintaklaas. Ačkoli si jej s sebou holandští imigranti přivezli do USA již v 17. století, nebyl ještě dlouho nijak významnou postavou. Proslavil se, až když ho spisovatel Washington Irving zakomponoval do své knihy v roce 1809 (stále však jako svatého Nicholase). Kouřil dýmku, létal ve svém kočáru (bez sobů), neměl svůj červený oblek a nebydlel na Severním pólu. Už tehdy ale přinášel dětem každý rok dárky. Kolem roku 1865 byl přejmenován na Santa Clause a kromě jména získal i svůj typický oblek, soby a saně (asi byl celý rok hodný). Známým faktem je, že zásluhu na jeho současné podobě si může připsat firma Coca-Cola. Tehdy jejich reklama opravdu psala historii.

 

Umíte si představit Vánoce bez vánočního stromečku? V některých zemích je to stále naprosto běžné a ani pro naše předky nebyl žádnou samozřejmostí. A to i přesto, že první vánoční stromeček se objevil už roku 1521 v Alsasku a již staří Keltové používali stromy k dekoraci během zimního slunovratu jakožto symboly života. V Česku je první vánoční stromeček doložen až v roce 1812. A kde mají místo něj něco zcela jiného? I to se dozvíte z našeho putování po vánočních tradicích:

 

Anglie a krbová pošta:

V době „před Santou“ roznášel dům od domu dárky Father Christmas. Tradičně je dětem dával do punčoch zavěšených u krbu nebo do povlečení na polštář v rohu postele. Dnes se dochovaly zejména punčochy. Zřejmě vousatý pán v dlouhém kabátě kradoucí se v noci do dětských pokojíčků není v dnešní době moc lákavá představa. Co si děti přejí, sepíšou do dopisu, který vhodí do krbu. Dárky se pak rozbalují až 25. prosince ráno. Ke svátečnímu obědu si tradiční Brit dá pečeného krocana s kaštanovou nádivkou a po něm následuje řada tradičních sladkých či slaných anglických pudinků.

 

Irsko ve světle svíček:

Podle starých tradic by v Irsku po celou Štědrou noc měly za okny svítit svíčky a posvítit tak Svaté rodině i poskytnout kousek tepla chudým kolemjdoucím. Pro Marii, Josefa a novorozeného Ježíška pak po večeři nechávají na stole chléb s mlékem a dveře by, jako symbol pohostinství, měly zůstat nedovřené.

 

USA a havajský Santa na člunu:

Na většině území Spojených států je průběh svátků obdobný, jako v Anglii, nicméně nechybí ani lokální odlišnosti a zajímavosti. Například na Havaji začínají Vánoce s příjezdem Vánoční lodi, která přiváží ohromný náklad vánočních pokrmů. Santa Claus se sem dopravuje také, nicméně přijíždí ve svém člunu.

Stejně jako v Anglii, i zde je Štědrý den dnem pracovním, byť se často chodí jen na zkrácenou směnu. Vánoce se tak slaví hlavně 25. prosince, kdy je státní svátek. A už 26. prosince musí jít Američan opět do práce a po práci často do nacpaného nákupního centra, kde vrátí či vymění to, co dostal pod stromeček. Tradice to není, ale dost možná časem bude.

 

Austrálie slaví první:

Zatímco severní polokouli zastihnou Vánoce uprostřed zimy, zde během svátků panují teploty okolo 30 °C. Sníh jim ale občas nahradí kroupy nebo liják. Díky časovému posunu jsou Austrálie a Nový Zéland první státy, které oslavují Štědrý den, Češi si na něj musejí počkat o 11 hodin déle. Jako USA i Austrálie slaví dle britských zvyklostí, avšak teplotní podmínky výrazně pozměnily tradiční večeři. Ta se přemístila z domovů na terasy a do zahrad, neobvyklé nejsou ani parky, či piknik na pláži. Vánoční menu může sestávat mimo jiné z mořských plodů, salátů a zmrzliny.

 

Francie si pochutnává na polenu:

Dárky ve Francii nosí Pere Noël, tedy starý vousatý muž, který dostává od dětí dopisy s přáními a má létající saně tažené soby. Hádejte, která mytická vánoční postava se Pere Noëlem inspirovala. Kulinářské umění Francouzů je opravdu neotřelé. Mezi tradiční pokrmy patří vánoční krůta a tzv. vánoční poleno. Podle názvu bychom to možná nečekali, ale jedná se o dezert polévaný čokoládou ve tvaru polínka. Záliba ve šnecích, ústřicích i žabích stehýnkách, které své místo mají i na štědrovečerním stole, už asi nepřekvapí. Děti dostávají jablečné koláče s ukrytou figurkou, a to z dětí, které ji najde ve své porci, se stává králem na celý rok (z čehož nicméně nevyplývají žádné výhody).

Štědrý večer se ve Francii tradičně slaví v rodinném kruhu. Večer 24. prosince dávají děti své vyčištěné boty před krb nebo někam v obytné místnosti. Věří, že Pere Noël jim boty naplní dárečky. S Perem Noëlem chodí i jeho partner, Pere Fouettard (v překladu Otec Políček), který naopak vyplatí zlobivé děti plácnutím. Podle dávného zvyku by Francouzi na vánoční svátek 25. 12. měli domů pozvat například bezdomovce, sirotky, chudé nebo vězně.

 

Německo a vítr místo sobů:

Skoro v celém Německu na Štědrý den nosí dárky Christkind, německý bráška našeho Ježíška. Aby mu to roznášení šlo rychleji, osedlává si vítr. V severních oblastech pak domy navštěvuje Weihnachtsman. Jedná se o takového zrzavého Krakonoše, který má v jedné ruce maličký nazdobený stromeček a přes rameno velký pytel s dárky. Večeří se zde porůznu, ale často jsou to, stejně jako u nás, ryby.

 

Brazílie dává před svíčkami přednost ohňostroji:

Do Brazílie z Francie pravidelně cestuje Papai Noel. Dle legendy ovšem žije v Grónsku a když přijíždí do Brazílie, přizpůsobuje se místním přírodním podmínkám a převléká se ze svého teplého oblečení do lehké košile a kalhot. Katolíci, kterých je v zemi téměř 70 %, se obvykle účastní Půlnoční mše, ta se často koná pod širým nebem a nezřídka začíná odpoledne. Během brazilských vánočních (nebo jakýchkoliv jiných) oslav lidé zpívají a tančí na ulicích a užívají si pestrobarevných ohňostrojů.

 

Ukrajina má Vánoce až v lednu:

Ukrajina patří mezi nejpravoslavnější země na světě. Nikdy se nevzdali užívání juliánského kalendáře, a tak Vánoce slaví 7. ledna. Během sovětské diktatury Vánoce oficiálně slaveny být nemohly a namísto nich se konaly oslavy spojené s příchodem Nového roku. V roce 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost, se Vánoce vrátily. Ukrajinská vánoční tabule je bohatá a rozmanitá. Večeře by měla obsahovat nejméně dvanáct pokrmů (podle měsíců v roce a apoštolů) mezi kterými nechybí plněné taštičky tzv. varenyky, ryby nebo koláče s mákem. Postava svatého Nicholase je zde zastoupena svatým Mikulášem nebo Dědou Mrázem.

 

Argentina a sníh z vaty:

V Argentině se místo jehličnanů zdobí listnaté stromy. Nepoužívají na ně ale ozdoby, nýbrž chmýří nebo chomáčky vaty, které imitují sníh. Většina Argentinců zimu nikdy neviděla, sníh na olistěných stromech jim tak kuriózní nepřipadá. Mezi tradiční jídla patří pečené selátko nebo pečínka z krocana. 6. ledna večer argentinské děti dávají své pečlivě vyčištěné boty pod vánoční stromeček nebo vedle postele. Před dům se položí snítka sena a miska s vodou. Dle pověr je to proto, aby měli koně Tří králů dostatek jídla a pití na své pouti za Ježíškem do Betléma. Ti totiž, spolu s Papá Noel (záleží na regionu i rodině) naděluji dětem v Argentině dárky.

 

Finsko, Joulupukki a Randolph:

Ve Finsku děti jako jediné na světě svého obdarovatele vidí – tradice nošení dárků tak v této zemi připomíná daleko více našeho Mikuláše než náš Štědrý večer. Přináší je mytický Joulupukki, který bydlí v Laponsku, má manželku Joulumuori a sobí spřežení v čele s Randolphem.

 

Mexiko si bouchne do piñaty:

Mexické děti dostávaly dárky tradičně do hliněného hrnce zavěšeného pod stropem. Bušily do něj potom tak dlouho, až se rozbil a ony se mohly vesele vrhnout na dárky a sladkosti. Dnes se používá spíše papírová verze, ale tradice, že musí mít sedm špic se dodržuje nadále. Sedm špic představuje sedm smrtelných hříchů, protože piñata se kdysi používala k výuce křesťanství a žáci tak symbolicky „rozbíjeli“ sedm smrtelných hříchů.

 

Čína dává přednost Novému roku:

V nejlidnatější zemi planety se „klasické“ Vánoce spíše neslaví. Mnohem důležitější jsou pro Číňany oslavy čínského Nového roku, který může připadnout na jakékoli datum mezi 21. lednem a 21. únorem. Štědrý den a stejně tak 25. a 26. prosinec jsou tady běžné pracovní dny.

 

Japonsko a duch, který má oči i vzadu

Ani v Japonsku Vánoce nemají oporu v křesťanské tradici, křesťanů je zde minimum, komerční podoba Vánoc však již do Japonska pronikla. I tady tedy můžete narazit na Santu a dárky pro děti. Ty zde nosí duch Hoteisho, který má oči i vzadu – aby mohl pořádně dohlížet na zlobivce.

 

Švédsko a slaměný kozel:

Symbolem švédských Vánoc je slaměný kozel (julbock), který zdobí domácnosti i veřejná místa (můžete si ho ostatně koupit každý rok v IKEA). Ve městě Gävle se o první adventní neděli od roku 1966 staví speciální kozel – Gävlebocken. Je výjimečný svou velikostí, obvykle má kolem 15 metrů a váží několik set kilogramů. Roku 1985 byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů. S kozlem se pojí zajímavá tradice: měl by zůstat na náměstí až do oficiálního odstranění na konci svátků, ale takové množství slámy pohromadě je příliš lákavé, a tak se různé skupinky záškodníků snaží sochu v době, kdy je vystavena, zapálit nebo jinak poškodit. Toho, komu se kozel podaří zapálit, čeká sláva a pokuta. Sázkové kanceláře každý rok vypisují kurz na to, jak dlouho kozel na náměstí vydrží a zdali se někomu podaří ho zapálit.

 

Dánsko hledá mandli v pudinku:

Na Štědrý večer visí téměř v každém domě dánská vlajka a často se malými státními vlaječkami zdobí i vánoční stromečky. Tradičním jídlem je rýžový pudink, ve kterém je jedna celá mandle. Kdo najde ve své porci tuto mandli, vyhrává malý dárek. Obvykle je to malé marcipánové prasátko.

 

Island má své vánoční skřítky:

Vzhledem k izolaci si na Islandu vymysleli celou řadu vlastních tradic. Jedna z nich se týká vánočních skřítků – Jólasveinar. Dle pověsti to jsou potomci obryně Grýly a jejího muže Leppalúðiho a 12. prosince se jeden po druhém vydají do města. Původně se sice jednalo o zlé skřítky, kteří kradli a vyváděli lotroviny, nyní však přinášejí drobné dárky hodným dětem, nebo alespoň těm, které si nezapomněly dát za okno svou nejlepší botu. Den po Vánocích se první příchozí skřítek vrací zpátky domů do hor a postupně ho následují i jeho sourozenci, až nakonec 6. ledna odejde celá třináctka. Islanďanům přidělává na Vánoce starosti Vánoční kočka (Jólakötturinn). Říká se, že každý z rodiny musí mít o svátcích alespoň jeden nový kousek oblečení, jinak ho Vánoční kočka sežere.

 

Polsko obdarovává Mikuláš, Ježíšek nebo třeba hvězda:

V Polsku dárky nosí nejčastěji Mikuláš, v různých regionech se ale setkáme také s Ježíškem, andělem, hvězdou nebo tzv. hvězdorem. Tradice, která nesmí rozhodně chybět, je dělení se oplatkou se svými blízkými. Můžeme také říct, že v Polsku si svých tradic skutečně cení a často dodržují i ty prastaré jako trocha sena pod stolem nebo pod stromečkem, protože Ježíšek schází z nebe s oslátkem.

 

Španělsko slaví opravdu vesele:

Na Štědrý večer Španělé začínají hodovat kolem desáté hodiny večerní a pokračují dlouho do noci. Jídlo je prokládáno zpěvem kolem vystavěného betléma s jesličkami. Jesličky jsou ale do půlnoci prázdné. Je zvykem, že nejmenší z rodiny položí Ježíška do jesliček přesně o půlnoci. Zajímavou kuriozitkou je postavička, která se umisťuje do roha betlému, má spuštěné kalhoty a zkrátka se tam vyprazdňuje. Říká se mu el caganer a často má podobu nějaké celebrity nebo politika.

 

Litva s průvodem a vlečením klády:

Nejznámější litevskou vánoční tradicí je průvod s maskami, nejkurióznější pak je vlečení dřevěné klády jako symbolu problémů a neštěstí. Toto veliké poleno je taženo příslušníky jedné rodiny, často se zapojí do rituálu i několik málo sousedů a přátel. Zpívají se tradiční písně za doprovodu různých hudebních nástrojů, lidé se sejdou, popřejí si navzájem vše dobré a společně poslední polena spálí, aby tak zahnali neštěstí a problémy na příští rok.

 

Řecko a milá tradice s požehnáním domu:

V Řecku se stále těší popularitě tradiční koleda, malí Řekové tak chodí na Štědrý večer dům od domu zpívat vánoční písničky. Podle starých řeckých tradic každý den po 12 dní požehná jeden z rodiny domu svěcenou vodou. Tento zvyk se provádí pro ochranu proti Killantzaroiům, což jsou skřítkové, kteří přinášejí neštěstí. Žijí hluboko v zemi, do domů se dostávají přes komín a zlobí. Například dělají nepořádek v kabelkách, dusí oheň, zacuchávají koním žíně na ocasech nebo pod jejich vlivem kysne mléko.

 

Nizozemí má jedinečnou vánoční podívanou:

Nizozemský Mikuláš se jmenuje Sinterklaas. Děti věří, že k nim přijíždí na parníku ze Španělska několik dní před 5. prosincem. Tato událost odehrávající se v docích je velkou slavností, kterou díky televiznímu přenosu mohou sledovat miliony dětí a jejich rodičů. Sinterklaas přijíždí na koni a je doprovázen družinou. 4. prosince v noci objíždí se svým pomocníkem Černým Petrem střechy domů a do připravených bot dětem komínem posílá drobné dárky.

 

Rusko má na výběr:

Pravoslavné Vánoce, které připadají až na 6. a 7. ledna, byly původně spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly a začal se zkrátka slavit Nový rok, kdy dárky nosil Děda Mráz. Ten přijížděl na saních až z Čukotky a spolu s ním také Sněhurka v bílém kožíšku. Dnes si ruské rodiny vybírají zpravidla podle svého vztahu k náboženství, zda chtějí slavit světsky nebo pravoslavně.

 

Belgie a vánočka ve tvaru Ježíška:

V Belgii je Štědrý den dnem pracovním a na večeři si tak často zajdou někam do restaurace. Pochutnávají si nejraději na vařených mořských šnecích, dále pak na jakýchsi vánočních jitrnicích z vepřového masa, jater, jablek, hrozinek a mandlí. Raritou je pečivo, které bychom mohli přirovnat k naší vánočce, ve tvaru děťátka, tedy Ježíška, jehož receptura pochází prý už z 9. století a jí se na Boží hod.

 

Jistě existuje spousta dalších zajímavých zvyků, které jsme zde neuvedli.
Pokud nějaké znáte, budeme rádi, pokud nám je napíšete do komentáře.


Krásné Vánoce a hlavně pohodu
😊

 



Komentáře

  1. Vánoce hotel Jeseníky 22. listopadu 2013

    Já některé naše zvyky dodržuji, ale většinou je přizpůsobuji, tak aby Vánoce byly opravdu o pohodlí a klidu. Tento rok se dokonce nechystáme Vánoce slavit doma, ale vyrážíme za sněhem na hory 🙂

Okomentujte příspěvek

 


Chci s vámi zůstat v kontaktu

Jak zpracováváme osobní údaje, se můžete podívat zde.