Janský se narodil v Černošicích, malé obci u Prahy. Po studiích v Praze pracoval na psychiatrické klinice a v roce 1914 se stal profesorem.
Během první světové války sloužil dva roky na frontě, kde léčil zraněné vojáky. Bohužel utrpěl srdeční záchvat, v důsledku kterého nemohl ve své účasti ve válce dál pokračovat. Jeho vojenská kariéra tím ale neskončila a až do smrti pracoval jako neurolog a psychiatr ve vojenské nemocnici.
Jako vědec svůj čas věnoval hledání vztahu mezi krevními onemocněními a duševními chorobami. Svá zjištění publikoval v článku nazvaném „Hematologická studie u psychotiků“ (1907). Ačkoliv žádný vztah mezi onemocněními krve a mozku nenašel, popsal v této studii, že identifikoval existenci čtyř různých typů krve. Protože jeho studie neměla žádný senzační závěr, jeho popis krevních skupin zapadl prakticky bez povšimnutí.
Místo toho byl objev připsán Karlu Landsteinerovi, který popsal existenci krevních skupin ještě před Janským, ale na rozdíl od něj identifikoval pouze tři skupiny, nikoliv čtyři. Landsteiner sice za svou práci získal Nobelovu cenu, ale prvenství objevu bylo nakonec přece jen přiznáno Janskému, jehož klasifikace byla na rozdíl od té Landsteinerovy správná.
Janského typologie zachránila miliony životů díky tomu, že při transfúzích mohla být každému pacientovi podána správná krev. Také byl velkým propagátorem dárcovství krve. A jeho odkaz žije dál, protože všichni pravidelní dárci krve z České republiky a Slovenska dostávají čestnou medaili Jana Janského. Těžko najít vhodnější způsob, jak ocenit jeho přínos vědě 🙂