Přinášíme úryvky z knihy Rémi Brague – Evropa, římská cesta. Tento text se mimo jiné zabývá i otázkou překládání a jeho kořenů v židovské a arabské kultuře.

O LATINĚ

Latina nebyla nikdy nijak zvlášť ceněna. (…) Ve středověku hrála jistě latina roli universálního nástroje styku kultivovaných lidí. Jako taková se těšila společenské vážnosti. Zůstala však poznamenána trojí druhotností: a) nebyla pro nikoho mateřským jazykem, ale v každém případě jazykem naučeným, před nímž si byli všichni rovni; b) nebyla zvláštním křesťanským, dokonce ani zvláštním náboženským jazykem, ale společným jazykem celku nikoli náboženského, nýbrž politického, a to nikoli křesťanského, nýbrž staršího než křesťanství a dokonce vůči němu dloho nepřátelského, totiž římské říše; c) nebyla původním jazykem Písma, ale jazykem překladu (Vulgata) z hebrejského či řeckého originálu…

PŘESUN INTELEKTUÁLNÍCH STŘEDISEK PROSTŘEDNICTVÍM PŘEKLADŮ

V případě středověké Evropy sehrála klíčovou roli v přenosu intelektuálního dědictví starověkého starověkého světa na latinské křesťanstvo jedna skutečnost: přesun intelektuálních středisek židovského a sefardského světa severním směrem (..), k němuž dochází od 13. století. (…) Do hebrejštiny se překládaly texty arabsky píšících myslitelů, Židů i Arabů, které byli pokládány za nejdůležitější. Některé z nich známe dokonce jen díky těmto překladům.

Příkladem může být Themistius, jehož komentáře pojednání O nebi a knihy Lambda Metafyziky, oba napsané řecky, se v úplnosti dochovaly pouze v hebrejském překladu, pořízeném z arabské předlohy, která je rovněž zcela ztracena nebo existuje pouze ve zlomcích.

Muslimský svět je svým způsobem dědicem antiky. (…) …muslimští dobyvatelé, kteří se vydali z Arábie na sever směrem k Sýrii a Mezopotámii, se ocitli ve světě, jenž (..), byl kulturně helénizován. Bylo zde bohatství vědomostí a praktických dovedností, které bylo třeba si osvojit. (…) Kulturním světem, který pojal a prakticky uskutečňoval svůj vztah k antice především jako překlad, byl svět muslimský.

Překládalo se především do kulturního jazyka, užívaného všemi muslimy, jak arabskými, tak perskými či tureckými, a rovněž těmi, kdo žili v muslimské kulturní oblasti, ať to byli Židé či křesťané.

Toto překládání bylo výsledkem vědomé politiky na nejvyšší úrovni.

Mnoho se mluvilo o politice překladů, kterou prováděli chalífové. Váže se k němu jedna legenda, legenda o snu chalífy al-Ma´múna, jemuž se zjevil Aristotelés a odpovídal mu na jeho otázky. Tento sen přiměl kalifa, aby do byzantské země vypravil poselstvo, které mělo opatřit řecké rukopisy. Lépe je doložena existence slavného „Domu moudrosti“, který si zhruba od roku 830 drží v Bagdádu skupinu překladatelů, placených z veřejných fondů. Kdo jsou tito překladatelé? (..) Jsou to především křesťané.

PŘEDÁVANÝ OBSAH

Překládalo se z řečtiny, ale ne výlučně. Arabové překládali rovněž ze střední perštiny (pahlaví) a z jazyků Indie, například díla lékařská, ale též z jiných oborů, dokonce duchovních, včetně jógy.

První velký překladatel, Abdalláh ibn al-Mukaffa‘, vytvořil nadále příkladnou arabštinu v Knize Kalíly a Dimny, což byla verze sbírky perských bajek, která sama byla indického původu, čímž zpřístupnil mistrovské dílo, jímž se inspirovali bajkaři celého světa v čelě s Le Fontainem.

Muslimský svět hrál díky svému zeměpisnému postavení úlohu tlumočníka mezi Východem a Západem, a to jak v oblasti ekonomické, tak v oblasti kulturní.

Arabové překládali dosti málo toho, čemu říkáme „literatura“. Některá témata přešla z řeckého románu do arabských příběhů, celkově však Arabové nepřekládali téměř vůbec historii a žádnou epickou či lyrickou poezii. Chybí zejména překlady tragického i komického divadla.

Arabský překlad je často jedinou stopou filosofických, matematických nebo astronomických děl, jejichž originály jsme ztratili.

Rozhodující rozdíl mezi arabským a křesťanským předáváním antického dědictví je nepochybně na půdě jazykové. (Arabové se drží obsahu, Římané aspektu literárního. Arabové si snaží osvojit věděcký a/nebo filosofický obsah, který může mít hodnotu pravdy. Římané jsou vedeni týž měřítky estetickými.)

Alžběta Zemanová



Komentáře

Comments are closed.