Apostila a superlegalizace

Pokud po vás úřad vyžaduje zajištění apostily či superlegalizace a vy nejenže nevíte, co to znamená, ale navíc se ztrácíte ve změti výňatků ze zákonů, vyhlášek, výjimek apod., zachovejte klid. Převedeme si všechny informace do srozumitelné řeči. Nejprve je vždy třeba zjistit, co vlastně potřebujete. Viz náš předchozí článek zde.

Na které doklady budete pravděpodobně potřebovat ověření v podobě apostily či superlegalizace?

• osobní dokumenty (rodný list, oddací list, úmrtní list, výpis z rejstříku trestů, osvědčení o občanství, doklad o rozvodu, potvrzení o pobytu, …)
• firemní dokumenty (výpis z obchodního rejstříku, potvrzení o daňovém domicilu, …)
• dokumenty o vzdělání (vysvědčení, diplom, …)

Už všechno víme a máme zjištěné? Povězme si tedy, jaký je rozdíl mezi apostilou a superlegalizací:

Apostila

Apostilou se rozumí doložka, kterou uděluje buď Ministerstvo spravedlnosti, nebo Ministerstvo zahraničních věcí (podle typu dokumentu, který ověřujete). Tato doložka potvrzuje, že ověřený dokument je platný v zemi vydání. Je to logické, málokdo ví, jak má vypadat a jaké náležitosti má mít třeba lotyšský rodný list. Dané ministerstvo se za jeho pravost tedy zaručí apostilou.

Důležité je, že toto ověření můžete sehnat pouze v zemi, v níž byl dokument vydán. Takže pokud máte například bulharský rodný list, apostilu vám na něj udělí pouze bulharské ministerstvo. Jestliže se v Bulharsku nevyskytujete, nejrychlejší pravděpodobně bude zavolat na Velvyslanectví Bulharské republiky a domluvit se tam.

Superlegalizace

U dokumentů určených pro použití v zemi, která není signatářem Haagské úmluvy z roku 1961, není apostila dostačující. Namísto ní je třeba zajistit jiné ověření, tzv. superlegalizaci.

Proces superlegalizace je administrativně složitější než proces apostilace a skládá se z následujících kroků (v tomto pořadí):

1. Vyšší ověření ústředního orgánu státní správy, který je nadřízený orgánu, jež listinu vydal (k vysokoškolskému diplomu tedy připojí vyšší ověření ministerstvo školství, protože to je ústřední nadřízený orgán vzdělávací instituce, která diplom udělila)
2. Vyšší ověření oddělení legalizace konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
3. Ověření zastupitelského úřadu státu, ve kterém má být dokument použit. A právě tento poslední krok se označuje jako „superlegalizace“. Příslušný zastupitelský úřad se přitom nemusí nacházet na území České republiky (např. Honduras má zastupitelský úřad pro Českou republiku v Berlíně).

Proč ale někdo nepotřebujete ani tu apostilu, zatímco jinému apostila nestačí a požaduje ještě superlegalizaci?

Důvodem jsou mezinárodní dohody mezi jednotlivými státy. Některé země mají mezi sebou uzavřeny bilaterální smlouvy, díky nimž není nutné veřejné listiny dále ověřovat. V takových případech často (ale ne nezbytně!) stačí pouze soudně ověřený překlad. Jde například o Polsko, Francii, Rakousko, Maďarsko, Rusko, Itálii, Španělsko, Ukrajinu a mnoho dalších. Jiné státy spolupracují na bázi Haagské úmluvy o apostile, zde pak často stačí pouze zajištění apostily výše uvedeným postupem. Kompletní výčet naleznete zde.

Třetí skupinou jsou pak státy, které žádnou z výše uvedených dohod podepsanou nemají, tyto tedy budou nejspíše vyžadovat i superlegalizaci.

Zásadní je ovšem počítat s tím, že podmínky vždy stanovuje instituce, pro kterou dokumenty zařizujete, nestačí tedy spoléhat se na to, do jaké kategorie daný stát patří, vždy se informujte u cílového subjektu, abyste si ušetřili následné komplikace. 

V případě, že budete vyhotovený soudní překlad opatřovat superlegalizací, kontaktujte nás prosím předem. Podle nového zákona o soudních tlumočnících a překladatelích platného od 1. 1. 2021 je nutné pro potřeby superlegalizace opatřit překladatelskou doložku notářsky ověřeným podpisem překladatele.

Autor: Michaela Vorlová

Komentáře